Smutek

24. února 2009 v 11:39 | Mishíín |  Láska
Moje myšlenky se zaplétají do sebe,ale 1. vím jistě......nemohla sem říct ano,nebylo by to správné z mojí strany,schodila bych sebe.Byl by to podraz,podrazila bych sama sebe ....A to bych neunesla sme hrozně choulostiví tvorové......on odešel a nechalmě stát v bezmoci na prázdný ulici v mojí hlavě....sem jako princezna která mává svému princi který si jede do války pro smrt ona to tuší,přesto věří ,že se vrátí..... mává hadříčken býlým jako stěna,slzy jí kapou s lící co ty nejrůžovjejší vždy byly,nebudou už nikdy takové....zármutekji pohlcuje.O rok později stoji na tom samém místě ,drží v rukou dítě....ty samé šaty oblékla si však smutná zpráva jí leží v hlavě její muž ubadánbyl,...........Dítě bez otce a ona bez opory......puští svůj šáteček do větru.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 merillynn merillynn | 24. února 2009 v 16:29 | Reagovat

Jak smutné,bezmocné.........

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama